Regionální zeměpis v praxi

Minulý týden jsme s osmou třídou uskutečnili výuku předmětu Regionální zeměpis přímo v terénu. Cílem bylo poznat nabyté znalosti z hodin v praxi.

Začali jsme u mlýnského náhonu, který pod oficiálním názvem Modřický náhon figuruje na seznamu evropsky významných lokalit NATURA 2000. Ukázali jsme si, že od náhonu na východ se vyskytují půdy vzniklé činností vody (fluvizemě), kdežto od náhonu na západ se rozkládají rozsáhlé plochy černozemí, které vznikaly na navátých spraších.

Poté jsme pokračovali podél náhonu, až po jeho ústí zpátky do Svratky. Zde jsme zahlédli jednoho ze zástupců místní fauny – labuť. Bohužel jsme neměli čas pokračovat podél řeky, kde bychom dříve či později narazili na nezaměnitelné stopy výskytu bobrů, kteří se do řeky Svratky opět navrátili (že zde žili od nepaměti, dokládá název Bobravy). Řeka nás překvapila svojí čistotou. Alespoň do místa, kde do ní vtéká voda z čistírny odpadních vod.

Posledním bodem terénní výuky byl rybník Primál. Během jednotvárné cesty kolem polí jsme si uvědomili, jak je okolí Modřic intenzivně zemědělsky využíváno. Cestou jsme podle očekávání zahlédli několik zajíců. V cíli jsme si pověděli o jediném regionálním rybníčku, který je důležitým zástupcem místní hydrosféry a biosféry, a z GPS navigací jsme zjistili jeho přesnou polohu.

Zpáteční cesta vedla k jediné bezpečné cestě do města, tedy opět k náhonu. Cestou nás obtěžoval jeden z nešvarů Modřic – silný hluk z dopravy. Celkově jsme ale prožili krásné jarní odpoledne vyplněné poznáváním modřické přírody.

3 / 3 / 2014
JJ