Následující text je složen z úryvků slohových prací žáků V.A.
Alžběta Slaná: Ráno v 8:00 jsme vyšli ze školy na tramvaj. V tramvaji jsme jeli asi 45 minut. Povídali jsme si tam a smáli se tak, až to okolním lidem vadilo. Vyšli jsme, přešli přes řeku Svratku a došli k brněnské ZOO. Jako první jsme museli zaplatit.
Tereza Pflegerová: Paní učitelka nám zařídila výukový program. Paní, která tam byla, měla papouška, který byl druhu ara ararauna a jmenoval se Eda. Eda má rád na jídlo vlašské ořechy, mrkev, jablko a také se rád předvádí před holkama.
Jan Drahonský: Potom nám ta paní něco povídala a promítala prezentaci o podnebných pásech.Rozdělili jsme se na skupinky a každá skupina měla jiný podnebný pás. Každá skupina tam měla připravené věci, o kterých jsme měli povídat. Třeba my měli polární pás a na stolku jsme měli lebku vlka arktického, lišejník, parohy jelena, pírka nějakého ptáka a srst ledního medvěda.
Ctibor Foltýn: Po výukovém programu jsme šli k opičím a ptačím klecím. Šimpanz na nás cenil zuby. Nerad bych, aby mě kousnul. Najednou se na cestě zjeví páv. Měl krásný ocas. Míjeli jsme surikaty. Bylo jich tam, myslím pět. Dále jsme viděli velblouda dvouhrbého. Já bych tedy nedokázal unést tak velkou zásobu tuku a přežít několik dnů bez vody a potravy. Došli jsme k teráriu, kde byli krokodýli. Já myslel, že jsou zkaměnělí, ale nebyli. Všichni začali volat. Neveděl jsem, co se děje. Byla tam anakonda velká jako varan komodský.
Petr Ocelík: S Viktorem si jen tak procházíme a najednou na nás vybafne dvoumetrový varan komodský.
Matyáš Zápeca: Viděli jsme také tygry a další zvířata, ale nejlepší byla panda červená. Vypadala jako liška s bílým obličejem, zkráceným čumákem a hnědým pruhem na zádech. Skákala po větvích jako opice, ale také chodila jako liška.
Veronika Urbanová: Zaujala mě skoro všechna zvířata, ale nejvíce velbloudi a tygři. Mrzelo mě, že jsme neviděli mládě od lední medvědice Cory, ale i tak se mi výlet velice líbil.
