Ke konci školního roku jsme vyjeli s osmáky a deváťáky na závěrečnou exkurzi. Většinou výlety směřujeme za některou z našich četných historických památek, nebo po stopách nějakého českého velikána. Za památkou a zároveň velikánem jsme vyrazili i letos, památka to ale tentokrát nebyla historická, nýbrž technická a velikánem nebyl panovník nebo básník, ale ohromné vodní dílo Dlouhé stráně v Jeseníkách.
Exkurze se skládala z přednášky, zhlédnutí filmu a prohlídky útrob elektrárny. Poté nás autobus převezl kolem dolní nádrže na vrchol kopce Dlouhé stráně k patnáctihektarové nádrži horní. Tu si také někteří stateční jedinci z řad osmáků oběhli. Ve výšce 1350 metrů nad mořem jsme v příjemných 25 stupních a s výhledem na Praděd strávili poslední chvíle výletu a vydali se na cestu domů. Po absolvování exkurze by vám kterýkoliv člen naší výpravy jistě perfektně vysvětlil princip přečerpávací vodní elektrárny. Pokud někoho takového máte po ruce, tak ho můžete vyzkoušet.
Za závěr přidávám pár zajímavých údajů: výškový rozdíl mezi nádržemi a tedy i spád vody je více než 500 metrů. Chod elektrárny zajišťují dvě turbíny, každá o maximálním výkonu 350 MW (pro srovnání jaderná elektrárna Temelín má výkon přes 2000 MW). Tyto turbíny jsou největší svého druhu v Evropě. Při plném výkonu dopadá na každou z nich neuvěřitelných 68 tun vody za vteřinu. Díky své velkoleposti a kráse elektrárna na Dlouhých stráních vyhrála také anketu o největší div České republiky.
