A přišel podzim. Chladná mokrá rána nás definitivně usadila do lavic a naše hlavy se místo do oblaků poslušně ponořily do učebnic. A protože jsme se učili opravdu pilně a poctivě, rozhodli jsme se dopřát si ještě před podzimními prázdninami malý oddechový čas v podobě dvou tzv. zájmových dnů. Jedenáct pedagogů (včetně dvou asistentů a pana školníka) učinilo dětem jedenáct lákavých nabídek, jedenáct netradičních zájmových aktivit. Každý z žáků si pak zvolil pro sebe tu nejzajímavější.
Velkou pozornost vzbudil např. radiový orientační běh, který závodně provozuje paní učitelka Látalová. V areálu školy nejprve žáci absolvovali tréninkové aktivity zaměřené na nácvik práce s přijímačem a poté si sami si vyzkoušeli najít vysílač i se zavázanýma očima. Druhý den byl věnován studiu speciálních map pro orientační běh a jeden takový malý okruh si zkusili žáci zaběhnout i přímo v Modřicích.
Nadšení byli i sportovci. Pan asistent Adamec pro ně připravil soutěže v různých netradičních disciplínách, konečně něco pro „pořádné chlapy.“ Postupně si vyzkoušeli sumo zápasy, soutěž v silové zdatnosti, bowling, fotbalový bowling, biathlon na suchu, ringo a florbal. Kluci skončili unavení, ale šťastní, moc si to užili. Dařilo se i děvčatům, které se pod vedením paní asistentky Matochové věnovaly gymnastice a tanci.
Technicky zdatní jedinci zamířili s paní učitelkou Žákovou jak jinak než do Technického muzea Brno. Tam je stále na co se dívat. Navíc této návštěvě předcházel jeden aktuální výzkum. Nejednalo se o statistiku nejdéle uzavřených silnic, ale o věc taktéž velmi znepokojující, a to dodržování povolené rychlosti. Na třech modřických komunikacích měřili žáci vozidlům dráhu a čas. Na základě těchto údajů pak vypočítali rychlost projíždějících aut. Výsledky jsou alarmující! Ze 150 zkontrolovaných aut 31 řidičů překročilo povolenou rychlost.
Další žáci si vybírali z nabídky humanitních disciplín. Paní učitelka Hronová a panem učitelem Koubkem využili tuto příležitost k dalšímu setkání s rodilým mluvčím, s Irem Owenem Wardem. Tématem byl blížící se Halloween. Děti měly o konverzaci v angličtině velký zájem, někteří si pořídili i slušivý čarodějnický kostým.
A jelo se dál, tentokrát do historie. Nejednalo se o žádné výlety Matěje Broučka, i když malá expedice do 17. a 18. století to tedy byla. Ale expedice vskutku historická, navíc s panem učitelem Jírů. Zkoumaly se prastaré mapy, získávaly se cenné informace např. o Joštu Lucemburském, z vybledlých rukopisů se pořizovaly zdařilé kopie. A pěkně postaru, třebaže se ptačí brko raději nahradilo redisperem. Se svou badatelskou prací se šly děti pochlubit do muzea za panem Fialou. Ten jim na oplátku vyložil, jak se připravují výstavy a co znamená být muzejníkem. Druhý den děti završily své historické putování návštěvou Moravského zemského muzea, dále obhlídkou méně známých brněnských pamětihodností a zjištěním, jak vlastně pracuje historik.
Po stopách historických osobností pátrala i další skupina s panem učitelem Žákem. Ti zabrousili do hudební oblasti a připomněli si významného brněnského skladatele Leoše Janáčka. Odkazy na jeho jméno nebo činnost jsou v Brně na každém kroku, takže si děti daly obchůzku městem s cílem najít vše Janáčkovo či alespoň trochu janáčkovské.
U kultury ještě chvíli zůstaneme, teoreticky i prakticky. Teoreticky návštěvou divadla, prakticky jeho hraním. Poštěstilo se nám tzv. nahlédnout za oponu, zcela nečekaně jsme totiž strávili pondělní ráno v neobvyklém prostředí zákulisí Divadla Husa na provázku. Členové souboru nás ochotně provedli nádhernou historickou budovou tak hrdě vévodící Zelnému trhu. Dům jsme prolezli skrz naskrz, nahlédli na úžasné Alžbětinské nádvoří, do zkušeben a sálů, včetně toho sklepního. Doslova jsme nasáli tuto divadelní atmosféru a snad i trochu pochopili základní filozofii tohoto divadla, že kdo chce hrát divadlo, může to dělat kdekoli. Tady k tomu mají příležitost opravdu všude. Po příjezdu do školy jsme se stejně jako profesionálové i my pustili do zkoušení našeho malého divadelního kousku. Bude to taškařice s tanci a zpěvy, přijďte 27.11.2015 na premiéru!
Výtvarně nadaná mládež s paní učitelkou Jeníčkovou vytvářela pak našemu divadelnímu ansámblu pro tuto příležitost zbrusu nové kulisy. Jsou přímo andělské. Kombinovaly se techniky, děti se učily šepsovat, tedy nanášet šeps v rovnoměrných vrstvách na karton. A teprve na takto připraveném podkladu vznikaly úžasné dekorativní kresby.
Dá se říct, že nabídka našich projektíků byla opravdu pestrá, že si každý našel to své. A když to nebyla kultura, ani sport, pak tu bylo třeba pracovní vyučování v terénu. Pan školník Mandelík se svou partou pomocníků vykonali mnoho užitečné práce, prokázali nejen praktickou zručnost, ale mnoho nového se i naučili. A o to vlastně šlo ve všech našich aktivitách, chtěli jsme objevovat, zkoumat, poznávat. Není to krásné?
Mgr. J. Havlíčková, ZŘŠ
