Rozpolcenost listopadu, ve kterém nahradila přibližně v polovině výuka prezenční výuku distanční, není zdaleka tak ostrá, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Obě dvě poloviny mají totiž mnoho společného. 100% nasazení paní učitelky, 100% nasazení dětí, které se chtějí vzdělávat a 100% nasazení rodičů, kterým není jedno vzdělávání jejich dětí.
Ověřili jsme si, že distanční forma vzdělávání má své nepochybné benefity, které nelze ignorovat. Řada děti dosáhla díky individuální péči velikého pokroku v matematických a čtenářských dovednostech.
Psaný projev – správný úchop šlo hodnotit na základě zaslaného videa. Základní motorické dovednosti, které se pokoušela na dálku rozvíjet paní učitelka Švancarová, šly hodnotit obdobně. Rozvoj jemné motoriky prověřila i příprava a pečení Martinských rohlíčků.
Spolupráce s rodiči i dětmi byla perfektní, moc si jí vážím.
1. reálný den školní docházky jsme si zpestřili karnevalem, který měly děti slíbený, i kdyby pokračovala výuka on-line. Jsem moc ráda, že jsem se v převleku mohla předvést jen žákům 1.B. Následovalo prohlížení fotek z miminkovského věku, které provázela spousta legrace – v prvouce probíráme téma rodina.
Změny rozvrhu umožnily nastolit další změny ve výuce, které byly prospěšné. Mohli jsme si ,,očuchat “Hejného matematiku – stavby z krychlí nás moc bavily, vyrobili jsme krásné rybičky z keramické hlíny.
Víme, že reálné setkávání, skutečná přítomnost jsou vždy víc, ale stejně tak víme, že
dělat maximum v rámci možností, které jsou aktuálně možné, se vždy vyplatí.
S hlubokou úctou děkuji všem rodičům za spolupráci. Učit děti spolupracujících rodičů je vždy radost.
